Meduňka lékařská (Melissa officinalis L.)
Lidově zvaná melisa, včelanka, včelník, matečník, lemonika, planá máta. Pochází z východního Středozemí, ale odpradávna se pěstovala jako léčivá a medonosná rostlina. Nejlépe se jí daří v dobře obdělávaných, hlubokých výživných půdách. Vyžaduje slunnou polohu a dává přednost sušším stanovištím. U nás se pěstuje v polních kulturách. Lze ji rozeznat od ostatních hluchavkovitých podle výrazné citronové vůně. Sbírá se list a nať bohatě olistěná, doba sběru červen–srpen.
Použití:
Užívá se buď samotná nebo v čajových směsích ve formě nálevu nebo lihového extraktu. Doporučuje se hlavně jako prostředek uklidňující, zejména při poruchách nervového původu, nespavosti a bušení srdce, dále při poruchách zažívání a při žaludečních nevolnostech. Zvyšuje a podporuje tvorbu žluče a zabraňuje nadýmání. Příznivý účinek má i při chorobách z nachlazení a chřipkových stavech. V lidovém léčitelství byla doporučována ke kou-pelím při revmatismu a ke kloktání. Z lihových výtažků se vyrábějí prostředky proti bolestem hlavy a nervovým stavům. Má uplatnění v kosmetice i parfumerii. Proslula jako přísada do likérů v tzv. karmelitském lihu či karmelitských kapkách, jež jsou užívány dodnes.
